- Tělesa na sebe mohou působit při
dotyku nebo na dálku.
působení těles na dálku je zprostředkováno
silovým polem. Při
statickém působení těles jsou
tělesa vzhledem k sobě v klidu. Při
dynamickém působení se
tělesa vůči sobě pohybují. V obou
případech dochází k deformacím
(mění se tvar a rozměry těles). Při
dynamickém působení se navíc mění i
pohyb těles.
|
|
- Síla je veličina,
kterou užíváme k popisu vzájemného
působení těles. Jednotkou síly je
newton (označení N).
Sílu si můžeme znázornit orientovanou
úsečkou (úsečka s šipkou). Bod,
ve kterém síla působí, se nazývá
působiště síly. Přímka, v
níž síla působí, se nazývá nositelka
síly. Sílu můžeme posunovat podél
její nositelky bez změny účinku.
|
|
- Výslednice sil je síla,
která má stejné účinky jako
skládané síly.
Výslednice rovnoběžných sil stejného
směru je síla v velikostí rovnou
součtu sil. Má stejný směr jako
skládané síly.
Výslednicí rovnoběžných sil opačného
směru je síla s velikostí rovnou
rozdílu sil. Má směr větší síly.
|
|
- Postup při grafickém skládání dvou
různoběžných sil se stejným působištěm
je následující:
- úsečky znázorňující síly doplníme na
rovnoběžník
- výslednice je síla, která je
úhlopříčkou rovnoběžníka a vychází z
působiště obou sil
- každou sílu můžeme rozložit na dvě
složky
|
|
- Na všechna tělesa na zemském povrchu
působí tíhová síla. Značíme
ji FG.
Tíhovou sílu můžeme počítat podle vzorce
FG
= m . g.
Tíhová síla určuje svislý směr.
Působištěm tíhové síly je těžiště.
Každé těleso má jen jedno těžiště.
|
|
- Zákon setrvačnosti:
Těleso setrvává v klidu nebo v
pohybu rovnoměrném přímočarém, pokud
není nuceno tento stav změnit působením
jiných těles.
|
|
- Síla, která působí ve směru
rychlosti, těleso urychluje.
Síla, která působí proti směru rychlosti,
těleso zpomaluje.
Síla, která je kolmá ke směru rychlosti,
zakřivuje trajektorii tělesa.
Sílu, která působí jiným směrem, můžeme
rozložit na dvě složky. Kolmá složka
zakřivuje trajektorii a druhá složka mění
velikost rychlosti. Čím větší je působící
síla, tím větší je změna pohybu.
|
|
- Zákon akce a reakce:
Dvě tělesa na sebe navzájem působí
stejně velkými silami opačného směru.
Tyto síly označujeme akce a
reakce. Obě síly mají společnou
nositelku, působí současně. Vždy působí na
různá tělesa, proto se neruší.
|
|
- Otáčivé účinky síly popisuje
moment síly. Moment síly je roven
součinu ramene síly a síly (M = a
. F). Rameno
síly je vzdálenost nositelky síly a
osy otáčení. Jednotkou momentu síly je
newtonmetr, který má značku
N . m.
K otáčení se výhodně používá dvojice
sil. Jsou to dvě rovnoběžné, stejně
veliké síly opačného směru, s různými
nositelkami.
|
|
- Rovnováha je stav, při
kterém je těleso v klidu.
Podmínkami rovnováhy jsou nulová
výslednice sil a nulový moment sil.
|
|
- Působí-li síla kolmo na plochu,
označujeme ji pojmem tlaková síla.
Účinky tlakové síly vyjadřuje tlak.
Tlak vypočítáme podle vzorce p = F/S, ve
kterém je F tlaková síla a S
plocha, na kterou tlaková síla působí.
Jednotkou tlaku je pascal (Pa).
Deformační účinky tlakové síly se
snižují zvětšením plochy (lyže,
sněžnice, pásy tanku, ...). Tlak se
zvýší zmenšením plochy (jehla, nůž,
hřebík, sekera, ...).
|
|
- Smykové tření vzniká,
když se dvě tělesa z pevných látek po sobě
smýkají. Třecí síla závisí
na tlakové síle a na kvalitě
povrchů. Působí proti pohybu
či zamýšlenému pohybu tělesa.
Klidová třecí síla je větší než
třecí síla při pohybu.
|
|
- Valivé tření vzniká při
valení válce, koule nebo kužele.
Za stejných okolností je tření valivé
menší než tření smykové. Tření je v
některých případech užitečné, v technice je
obvykle škodlivé. Když se nějaké těleso
pohybuje v kapalině nebo v plynu, vzniká
odpor prostředí. Síla
odporu prostředí je vždy namířena proti
pohybu.
|
|
| |
