Přehled učiva - elektrické vlastnosti látek

• Tělesa se mohou třením dostat do stavu, ve kterém silou působí na jiná tělesa. Tělesa se v tomto stavu nazývají tělesa elektrovaná. Síla mezi zelektrovanými tělesy může být přitažlivá i odpudivá.

• Elektrický náboj je fyzikální veličina, která popisuje stav elektrování těles. Existují dva druhy elektrického náboje: kladný elektrický náboj (na skleněné tyči) a záporný elektrický náboj (na plastové tyči). Tělesa nabitá souhlasnými náboji se odpuzují, tělesa s nesouhlasnými náboji se přitahují.

• Atom se skládá z obalu a velmi malého jádra. V jádře jsou protony (kladně nabité) a neutrony (neutrální), v obalu elektrony (záporně nabité). Náboj elektronu je stejně veliký jako náboj protonu, liší se však znaménkem.

• Počet elektronů v obalu a protonů v jádře je v atomu stejný. Atom je elektricky neutrální. Jestliže atom ztratí jeden nebo více elektronů, stává se kladným iontem. Jestliže atom přijme jeden nebo více elektronů, vznikne záporný iont. Záporně nabité těleso má více elektronů než protonů. V kladně nabitém tělese převažují protony.

• Elektrický náboj můžeme zjišťovat elektrickým kyvadélkem nebo elektroskopem. Elektrický náboj můžeme získávat pomocí van de Graaffova generátoru. Pohybem pásu generátoru se nabije izolovaná koule.

• Látky, které vedou elektrický náboj, se nazývají elektrickými vodiči. O schopnosti vést elektrický náboj rozhoduje u pevných látek především množství volných elektronů. Látky, které nevedou elektrický náboj, se nazývají elektrickými nevodiči neboli izolanty. Spojíme-li nabité těleso vodivě se zemí, vybije se.

• Kolem každého elektricky nabitého tělesa se vytvoří elektrické pole. Toto pole se projevuje silovým působením na nabitá i nenabitá tělesa.

• Elektrické pole se zobrazuje pomocí elektrických siločar. Jsou to myšlené čáry, které v každém bodu el. pole ukazují směr silového působení na kladný náboj.

• Na koncích těles, která jsou v elektrickém poli, vznikají opačné náboje. Jev mizí se zánikem elektrického pole.

• Nabitý mrak vyvolává v zemi, v předmětech na ní i v sousedních mracích elektrické náboje opačného znaménka. Při velkém nahromadění těchto nábojů dochází k vybití nábojů jiskrovým výbojem – bleskem. Blesk může být dlouhý až několik kilometrů. Hrom je zvuk, který vzniká velkým zahřátím vzduchu.