Vláček nás během půl hodiny  zavezl na nádraží do Kyjova, odkud jsme se vydali na SOU, kde jsme pozdravili bývalé spolužáky, prohlédli si učiliště a dál pokračovali do budovy vlastivědného muzea. Čekala na nás stálá expozice zpěvného ptactva a zvířat žijících v lese a u vody. Ozvučená zvířata v životní velikosti byla od živých k nerozeznání (fotogalerie).

Chyběla jim jen jejich přirozená plachost. Slyšeli jsme troubit jelena v říji, hlasy žluny a stehlíka, kvákání žab u rybníčka a spoustu dalších hlasů obyvatel zvířecí říše. V národopisné části muzea jsme si prohlédli místní kroje, typické pro tuto oblast, a seznámili se s životem lidí daného regionu v dobách minulých. Nejvíce nás zaujaly krásně zdobené truhly a židle, bohaté výšivky na prádle a oděvech, různými technikami zdobené kraslice a fotografie vymalovaných vinných sklípků a stavení.

Nemohli jsme si nechat ujít právě probíhající výstavu kas a celý vývoj obchodu od začátku placení přes pokladny. A bylo na co se dívat i obdivovat. Nejvíce se nám líbila pokladna z roku 1905  a plakáty, vlastně reklamy na zboží. Pak už následovala prohlídka města, návštěva cukrárny a obchůdků se suvenýry. Cestou na vlakové nádraží jsme nakrmili divoké kačeny, hnízdící na místní říčce Kyjovce, navázali nová přátelství a společně s našimi bývalými spolužáky odjeli zase domů.